Archive for Činitel

Grunt se nemá dělit – selský rozum

18. 12. 2023 Nezařazeno Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Grunt se nemá dělit – selský rozum

Spory mezi spoluvlastníky a bývalými manžely zvlášť, to je kapitola sama pro sebe.

Nejen zákony, ale i psychologie, ba i obyčejný selský rozum, jsou většinou zapotřebí, aby se podařilo takovéto „kauzy“ zvládnout. Jsem zastáncem starého selského pravidla, že grunt se nemá dělit. Znám své předky až XVII. generací zpět. Je to trochu více, než zná většina z nás a tak vím, že až na poslední 3-4 generace, žili naši předci na vsích ve statcích a v chalupách (sedláci, rolníci – láníci, čtvrtláníci apod., zahradníci a domkaři), ti v městech pak byli měšťany… Vše mělo svůj dlouhý a pozvolný vývoj až do průmyslové revoluce, kdy se i ti ze vsí hrnuli do měst a vznikl městský proletariát. Stará dobrá pravidla začala upadat v zapomnění.

Jakýsi návrat na vesnici jsme zaznamenali v posledních letech. Vracel se nám (některým) majetek našich předků, byť některým z nás trochu paradoxně (vlastnili jej třeba jen od r. 1947 jen 2 roky, pak jim ho komunisti sebrali a těm se po r. 1991 vrátil, zatímco ti, kteří ten majetek vytvořili, pracovali na něm mnoho generací třeba bez mála 700 let, tak těm jej naše demokratická vláda sebrala a ta současná nevrátila. Čili, kde je spravedlnost?).

„Původní“ majitelé, restituenti, zemřeli a po nich nastoupili dědici. Je to pak tragédie, když (to je případ z loňského roku) se jeden z dědiců v třetí generaci – vnuk původních majitelů (restituentů) dostal do potíží, měl exekuci na majetek a tak byl i jeho podíl, jeho jedna desetina z celku, dotčena exekucí. Majetek ostatních 5 členů rodiny tak byl de facto zablokován rovněž (na vyplacení dluhu přes 1 milion korun nikdo v rodině nemá. Na pozemcích se nehospodaří, nalétávají na ně náletové dřeviny a brzo tam, na orné půdě, bude les. „Radost“ z toho mají snad jen ulítlí ekologové.

Chcete-li poradit, jak takovou situaci řešit, nebo jaká přijmout opatření, kontaktujte nás ZDE.

Příprava na převod vlastnického práva – díl II.

18. 12. 2023 Nezařazeno No comments

Inu, někdy se člověk v přípravě na převod vlastnického práva setká i s dějinami v praxi. Znám několik případů tzv. „rozkulačených“ rodin, jejichž otec, děd a pod, skončili v komunistických kriminálech a jejich děti, vnuci či pravnuci na ně dodnes vzpomínají (viz i film Všichni dobří rodáci). Mnohdy jse zase o nostalgii z toho, že: „Rodný dům již nestojí. Sebrali nám ho a pak ho nechali rozkrást a nakonec ho zbourali.“, to jsem slyšel mnohokrát. Ostatně i rodný dům obou mých dědů takto dopadl.

V jednom případě o něj naše rodina přišla, v druhém případě s dostal v rodině do nesprávných rukou. Jistě, jistý podíl na tom má i doba. Ta se v mnohém změnila. Po vstupu do EU dostalo naše zemědělství přes veškeré proklamace pěkně na frak. Sady leží ladem a jablka dovážíme – přitom je známo, že za Rakousko-Uherska i za 1. republiky jsme jablka z Českého Středohoří vozili po Labi do Hamburku a odtud i do Nizozemí. Dnes to je obráceně. Proč? Mnozí vlastníci zemědělských objektů tak prodali své usedlosti pražákům na rekreaci – to v tom lepším případě. Některé nemovitosti takové štěstí neměly.

O zemědělských pozemcích

18. 12. 2023 Nezařazeno No comments

Mnohá zemědělské nemovitosti i celé usedlosti s hektary zemědělské půdy se tak dostaly až do situace, kdy byly zadluženy jejich vlastníky a tak skončily v exekuci a následně v nedobrovolné dražbě. Pro tu nemovitost i jejího vlastníka to je možnost jakéhosi „restartu“. Pokud dlužník nebyl předlužen, oddluží se, nemovitost se očistí od dluhů a nový vlastník – vydražitel může tu „svou“ nově nabytou nemovitost rekonstruovat, znovu využívat.

Zemědělské pozemky jsou také nově zcelovány do větších celků a to nejen z ekonomických důvodů. Naši předci, pokud to byli jen chalupníci, měli malou zemědělskou usedlost po r. 1945, tak dostali v pohraničí od státu tzv. příděl zpravidla o velikosti 10 hektarů. Nikdo tehdy netušil, co způsobí násilná kolektivizace padesátých let. Dnes se ale v podstatě děje něco podobného, ale dobrovolně. Je to tlak peněz a prostě vývoj lidské společnosti. Vlastník větších pozemků – „farmář“, jak se jim říká, má větší šanci uspět v konkurenci i u nás hospodařících např. Holanďanů…

Příprava na převod nemovitosti

18. 12. 2023 Nezařazeno No comments

V rámci přípravy na převod je potřebné vyslechnout obě dvě strany, aby nedocházelo k nedorozuměním. Občas se také stalo, že strana darující si vůbec neuvědomovala, že vlastníkem není jen on (ona) sama, když je ženatý (vdaná). Někteří lidé netuší, že i když „tu garáž jsem postavil těmahle rukama, zatímco ona nepřiložila ani ruku k dílu“, tak bylo-li to v době trvání manželství, tak až na výjimky (finanční zdroj, za který se výstavba či nabytí nemovitosti či bytu pořídily, byly z výlučného vlastnictví – z daru nebo výnosu z prodeje dědictví nebo dle zvláštních předpisů – např. z restitucí) jde o společné jmění manželů „SJM“.

Z praxe vím, že takový převod (kdy nemovitost převádí jen jeden z manželů – ten, který byl v katastru zapsán) je povolen, ale není správný a je i pro kupujícího dosti rizikový. I já se setkal s případem, kdy za mnou do kanceláře kdysi „naběhla“ rozlícená paní: „jaktože jsem zajistil převod chalupy, která sice byla psaná jen na manžela, ale je to přece i její chalupa“! Nutno podotknout, že se paní mýlila. Pán s tou paní byl v rozvodovém řízení a tak mne tak trochu na tuto situaci připravil.

Doložil mi listinami, že chalupu (bývalou zemědělskou usedlost) restituoval jako tzv. náhradu za nevydané nemovitosti a za nevydaný živý a mrtvý inventář. Restituentem se stal jako jediný dědic po rodičích, kterým jinou usedlost stát sebral a oni se roku 1991, kdy vstoupil v platnost zákon č. 229/1991 Sb. („o restitucích“), nedočkali. Rozlícená paní kupodivu odešla z mé kanceláře v klidu.

Prodej garáže

18. 12. 2023 Nezařazeno No comments

Klienti také potřebují prodat garáž kamarádovi. A několikrát se mi podařilo při přípravě převodu garáže narazit i na takové absurdity jako například, že pán užíval garáž, kterou si sám postavil. Neměl ji zkolaudovanou ani po 30 letech. Navíc ji postavil na jiném pozemku (shodou okolností si ty pozemky se sousedem prohodili). No a soused na tom byl pochopitelně podobně.

Ve stejném bloku garáží pak dokonce nastala situace, že zhruba uprostřed bloku na jednoho stavebníka, asi jakéhosi „opozdilce“ s výstavbou, místo pro garáž o 60 cm užší (2 x 30 cm = šířka základových pasů) a tak má jeden z vlastníků i z tohoto důvodu garáž nezkolaudovanou – nemá příslušné parametry. Prý tam má alespoň dílnu a sklad všeho možného k autu. I to jsou důsledky některých někdejších „Akcí Z“ asi bez řádného stavebního dozoru. V jedné lokalitě jsem svého času spočítal, že tam bylo jen 65% garáží zapsaných po kolaudaci v katastru nemovitostí.

« Older Entries   Recent Entries »