Já byl většinou příznivcem opačného postupu. Prověřit, v případě závad navrhnou řešení na jejich odstranění a pak to i provést. Nakonec jsou všichni spokojeni a to vždy bylo moje kredo.
Pravdou je, že může dojít k menšímu časovému zpoždění a jistým finančním nákladům. Je to ale v tomto případě prevence a ta bývá zpravidla levnější, než následky, včetně soudních doher. Sousedské spory, spory mezi spoluvlastníky a bývalými manžely zvlášť, to je kapitola sama pro sebe. Psychologie, taktika, logika, ekonomika, ba i obyčejný selský rozum, jsou většinou zapotřebí, aby se podařilo takovéto „kauzy“ zvládnout. Jsem zastáncem starého selského pravidla, že grunt se nemá dělit.
Je to pak tragédie, když (to je případ z loňského roku) se jeden z dědiců v třetí generaci – vnuk původních majitelů (restituentů) dostal do potíží, měl exekuci na majetek a tak byla i jeho jedna desetina z celku dotčena exekucí. Majetek ostatních členů rodiny tak byl de facto zablokován rovněž. Na pozemcích se nehospodaří, nalétávají na ně náletové dřeviny a brzo tam, na orné půdě, bude les. „Radost“ z toho mají snad jen ekologové.
Napsat komentář